Příběhy Geronu - 2. díl - Chrám

Vypráví Toa Lewa:
"Co dělají malý matorané sami v lese? Je tu moc rahi!" řekl jsem. Kapuro na to: "Našli jsme Toa-Kámen." Já: "To může být důležité, odvedu vás tam." Tak jsme se rozběhli. Matorané si ale po chvíli začali stěžovat, že běžím moc rychle. A tak jsem zavolal jednoho rahi. Můj ochočený medvědí rahi... "Kaxo, svez ty matorany!" řekl jsem svému medvědovi. Poté jsem vyskočil a začal létat. Za půl hodiny jsme stáli před chrámem... Toa Tahu: "Co tu děláš, Lewo? Máš jít do toho ohořelého města!" Lewa: "Nikdo nepřežil. Víš že jsem rychlí. Zachránil jsem jen tyto tři vědce. Našli Toa kámen."
Vypráví Toa Tahu:
Vzal jsem kámen a podíval jsem se pozorně. Viděl jsem tři znaky. "Ty znaky dokáže přečíst jen Kopaka s tím svým okem. Na mikroskop je to zase moc velké." Najednou se tam zázračně objevil můj bratr. Kopaka: "Volal mě někdo?" Přečteš to, Kopako?" Kopaka: "Jistě, je tam napsané: Ka-, Gar-, a As-." Kapuro: "Nemožné, to jsou naše iniciály!" Tahu: "Tak ty kameny asi patří vám, ne? Běžte k Toa Suva." Matorané šly. Kapuro nervózně hodil kámen do Toa suva. Objevila se záře. Stáli tam tři toa. Asori řekl: "Co to...!" Najednou se chrám začal bořit a padal na matorany (tedy už toa). Já neváhal a skočil k nim...
Vypráví Toa Kopaka
Vypadalo to, že už to Tahua zabije. Ale najednou se kameny kolem něho odhodili. Tahuovi se podařilo použít Hau... Uslyšel jsem kroky. Ohlédl jsem se. Viděl jsem Makutu Urogara. Ten jen řekl: "Toa, vzdejte se a nemusí k ničemu dojít!" Já jsem pohotově hodil zabraně a ty ho probodly. Vylilo se hrozně moc krve. Tělo Uroga spadlo na zem. Kopaka: "Budeme muset odejít..."
Pokračování příště